DOKKEN   

Počin "Tooth And Nail“ znamenal pro skupinu proražení do hard rockového světa. Hrál na něm už baskytarista Jeff Pilson, když Croucier přesedlal k Ratt. Tento druhý opus naplno potvrdil, že Dokken se řadí k popředním tělesům 80. let, maximálně populární a v USA vzedmuté vlny takzvaného hair metalu. Dokken se od svých žánrových souputníků odlišovali kompoziční vyzrálostí a instrumentálním umem, ponejvíce pak v podání George Lynche. V těch časech rocková veřejnost chtě nechtě musela uznat, že Lynch přináleží k absolutní špičce cechu tovaryšstva metalově kytarového a dokonce metalu nenaklonění hudební fanoušci nalezli v pohodové melodičnosti hudby Dokkenovy ekipy zalíbení. Zkrátka tahle formace dokázala nadchnout jak melodicky orientované metalové přívržence tak spíše přes popový plot nahlížející posluchačskou základnu.